DEZINFEKCE VČELAŘSKÉHO MATERIÁLU

 

Dezinfekce cukerných nebo medných zásob. 1

Dezinfekce úlů a rámků. 1

Dezinfekce plástů. 1

Dezinfekce plástů párami formaldehydu. 1

Dezinfekce plástů 4% roztokem formaldehydu. 1

Dezinfekce plástů teplem. 1

 

 

Dezinfekce cukerných nebo medných zásob

K vytočeným zásobám přidáme jednu čtvrtinu objemu vody a vaříme 15 minut.

 

Dezinfekce úlů a rámků

Ve včelařství se mají používat takové úly, které lze snadno dezinfikovat. Úly dezinfikujeme vždy před jejich osazením. Nepozorujeme-li na stanovišti onemocnění včel a včelího plodu, dezinfikujeme úly profylakticky nejméně jednou za tři roky. Při výskytu onemocnění dezinfikujeme úly vždy po přeložení včelstva. Než přistoupíme k vlastní dezinfekci, je nutné stěny, dno a strop zevně i uvnitř důkladně oškrábat a naškrábanou hmotu spálit.

Teprve takto očištěné úly dezinfikujeme ohněm. Stěny musíme zevně i uvnitř ožehnout do hněda. Poněvadž se ohněm nemusí zničit všechny zárodky, hlavně v rozích úlů, je vhodné kombinovat tuto dezinfekci s některým chemickým dezinfekčním prostředkem. Nejčastěji to bývají louhy.

K profylaktické dezinfekci používáme 2% roztok louhu sodného nebo draselného, k ohniskově dezinfekci 5% roztok (20 až 50 g substance louhů na 1 litr vody). Dezinfekci musíme dvakrát opakovat. Roztoky si připravíme vždy čerstvé a použijeme je co nejteplejší, poněvadž horké jsou mnohonásobně účinnější. Po dezinfekci necháme úl vyschnout, vnitřní stěny můžeme natřít stříbřenkou, vnější fermežovou barvou. Při dezinfekci musíme použít gumově rukavice, gumovou obuv a zástěru a oči chránit brýlemi.

K profylaktické dezinfekci můžeme použít 10 % roztok sody, k ohniskové 20 % roztok. K profylaktické dezinfekci můžeme použít i kyselinu siřičitou, která vzniká rozpuštěním oxidu siřičitého ve vodě. Umyté rámky a úly ještě vlhké síříme. Na 1 m3 prostoru použijeme 100 g síry.

U úlů z plastických hmot nemůžeme použít všechny uvedené dezinfekční prostředky. Polystyrénové nástavky je nejlépe při výskytu bakteriálních nákaz včelího plodu spálit. Při výskytu ostatních onemocnění včely medonosné a při profylaktické dezinfekci lze použít formaldehyd ve formě roztoku i plynu obdobně jako u dezinfekce plástů. Polystyrenu neškodí oxid siřičitý ani kyselina siřičitá. Ovšem sířit plásty v nástavcích z polystyrenu nedoporučujeme, protože při hoření síry poškozuje vzniklé teplo vnitřní povrch nástavků. Kromě toho je i značné nebezpečí vzniku požáru.

 

V poslední době se k dezinfekci úlů prosazuje použití českého přípravku SAVO.

Rámky se dezinfikují stejným způsobem jako úly. Navíc je lze profylakticky dezinfikovat 15 minutovým vyvařením v čisté vodě. Za dezinfekční účinek lze považovat i rozvaření voští v rámku ve vroucí vodě tak jak to provádějí velkochovatelé. U chovatelů matek je však vhodnější rámky po rozvaření voští spálit a použít nové.

 

 

Dezinfekce plástů

Plásty profylakticky dezinfikujeme jednou za rok párami ledové kyseliny octové. Plásty určené k dezinfekci umístíme do místnosti nebo do uzavíratelné skříně. Nahoru na plásty umístíme nádobu, nejčastěji porcelánovou misku, s kyselinou. Na 1 m3 použijeme 2 litry ledové kyseliny octové. Dezinfikujeme-li plásty v nástavku, použijeme na 10 plástů normální míry 200 ml (2 dcl) ledové kyseliny octové. Při dezinfekci musíme dbát, aby teplota neklesla pod 150 C. Lepšího dezinfekčního účinku dosáhneme při vyšší koncentraci par ledové kyseliny octové, která vznikne jejím rychlejším odpařením. Proto pod nádobu s kyselinou vkládáme horké předměty (cihly). Plásty ponecháme v parách nejméně 14 dnů. Po této době je vyjmeme, vyvětráme a můžeme je přidat do včelstev. Při manipulaci s ledovou kyselinou octovou si musíme chránit oči a ruce.

Nevýhodou jejího použití je zrezivění kovových částí rámků a také to, že nechrání zcela plásty proti zavíječům. Proto je důležité kombinovat dezinfekci plástů s jejich sířením.

 

 

Dezinfekce plástů párami formaldehydu

Formaldehyd je plyn, který přichází na trh jako 36 až 38% vodní roztok pod názvem formalin.

Plásty určené k dezinfekci umístíme do beden nebo do místnosti vyhřáté na 350° C, v níž jsme nechali odpařovat vodu. Při vyšší teplotě a relativní vlhkosti dosáhneme vyššího stupně dezinfekce. Potom odpaříme na 1 m3 prostoru 150 ml 36-38% roztoku formaldehydu. Rychlého odpaření formalinu dosáhneme jeho rozstřikováním, zahřátím nebo chemicky použitím okysličovadla.

Při použití okysličovadla postupujeme tak, že na porcelánovou misku dáme 90 g manganistanu draselného (hypermanganu) a na něj nalijeme 150 ml formalinu. Během 15 sekund se formalin zahřeje na 1900 C a rychle se odpaří. Při rychlém zahřátí formalinu se zvětší jeho objem a může dojít k vylití horkého formalinu a k popálení. Proto formalin s hypermanganem dáváme do alespoň dvojnásobně větší nádoby, než je výchozí objem obou látek. Dezinfikují-li se plásty ve větší místnosti, je nutné odpařit formalin na několika místech. Při větším množství formalinu a hypermanganu v jedné nádobě dochází v důsledku rychlé reakce k vystříknutí horkého formalinu.

Plásty necháme ve formalinových párách pokud možno co nejdéle, až do úplného vyprchání formalinu. V případě, že potřebujeme plásty použít, postačí je ponechat ve formalinových párách 24 hodin. Po této době plásty důkladně vyvětráme, popřípadě odstraníme formalinové páry čpavkem, který s formaldehydem reaguje na nepáchnoucí urotropin. Čpavkem napustíme některý z nasávacích materiálů (plst‘), který vložíme pod plásty, nebo jím postříkáme podlahu. K neutralizaci 150 ml formalinu potřebujeme 72 ml 33% čpavku. Potřeba čpavku se při částečném odvětrání formalinových par úměrně sníží.

 

 

Dezinfekce plástů 4% roztokem formaldehydu

Plásty naskládáme do větší nádoby (vany) a kropíme je dezinfekčním roztokem, nebo dezinfekční roztok pomalu lijeme do vany, do níž byly předem vloženy plásty ve svislé poloze. Dezinfekční roztok připravíme smíšením jednoho litru formalinu s 8 litry vody. Roztokem naplníme všechny buňky a necháme působit 24 hodin. Po této době dezinfekční roztok vytočíme v medometu, plásty propláchneme čistou vodou, opět vytočíme v medometu a necháme je důkladně vyschnout (nebezpečí zplesnivění). Po ztrátě pachu formaldehydu je můžeme přidat do včelstev.

 

 

Dezinfekce plástů teplem

Plásty se naskládají ve svislé poloze do termostatu nebo do bedny kde se po 24 hodin udržuje teplota 50°C. Po této době se plásty vyjmou a okamžitě se mohou přidat do včelstev. Při dezinfekci plástů teplotou je důležité, aby ani v jednotlivých místech termostatu nepřekročila teplota 50°C. Jinak se plásty bortí a vosk taje.

 

Čerpáno s Včelařské Encyklopedie ing. Jana Jindry